Ve zdravém těle zdravý (VZ)DUCH

za poslední měsíc jsem připravila několik článků, které se všechny pohybovaly kolem podobného tématu – dýchání. V knížce jsem věnovala bránici a dechu kapitolu a stále je to málo. Školila jsem i úžasné budoucí instruktory a opět jsme se intenzivně věnovali dechu. Dýchání je základ všeho! Tak automatická záležitost…a tolik úskalí a nástrah, které s sebou přirozený pohyb bránice nahoru a dolů může nést.

Víte, jak souvisí dech se stresem? Velmi 🙂 Vědomý nádech a výdech pomáhá zaměstnat mysl a zaměřit pozornost jinam. Dostatečné okysličení organismu a schopnost přestat myslet na problémy jsou základní zbraně proti stresu. Často slýcháme: “Já to nerozdýchám”, “Vyrazilo mi to dech”, “Lapala jsem po dechu”,… dech je okamžitou úlevou od akutního stresu a zároveň základem jakéhokoliv pohybu – žádné cvičení se bez soustředěného dechu jednoduše neobejde!

Stres sám o sobě začíná být (bohužel) každodenní součást našeho života. Zkusíme-li se na něj podívat z pozitivního úhlu pohledu pak nás má aktivovat a stimulovat k akci. Problém nastává ve chvíli, kdy se stresem jako takovým neumíme pracovat: stres pak trvá příliš dlouho nebo se objevuje příliš často.

Další problém s definicí pojmu stres je jeho míra: kdy už je stresu moc? Jak se dá měřit? To, co někdo “zvládá” dobře, může být pro jiného již tak silný emocionální nebo fyzický vjem, že se jednoduše zhroutí… Když budeme v pohodě na dovolené ležet v houpací síti, bude nám určitá konkrétní situace způsobovat naprosto jiné podněty nebo stres, než když budeme doma s nemocným dítětem, tři noci bez spánku, s mastnou hlavou a chutí okamžitě vysublimovat… to, co jsme jindy zvládli bez problému, nám v jiném čase a hlavně situaci, způsobí akutní stresovou reakci těla: třes, stažení žaludku, pocit na zvracení, průjem, zažívací potíže obecně, bolest hlavy, pocit na omdlení, zimomřivost i když se šíleně potíme.

Z psychosomatického projevu je to jasný důkaz “nesrovnání se s realitou”, tedy s tím, co se děje právě teď a tady. Střed těla – žaludek, kde se začne odehrávat nejvíce projevů signalizuje potíže “něco strávit” v daném momentu. Při dlouhotrvajícím tlaku si zaděláváme na chronické potíže, protože neposloucháme, co nám tělo v určité chvíli říká: nech toho, chci být chvilku v klidu…

Nejvíce stresové pro nás obecně bývají nové situace, tedy zážitky, které nemáme s čím porovnat nebo je neznáme. Řešením není se jim vyhýbat! Pokud nás stresuje práce a začneme ji odkládát, kromě prokrastinace se dostaneme i do spirály stresu: vzpomenu si na práci a to vše, co odkládám, okamžitě mám úzkostný pocit a tělo ve stresu, potlačím to něcím jiným a ono se mi to vrátí ještě silněji. Odkládání je zkrátka blbost, stejně se tomu nevyhneme.

Samozřejmě zde máme ještě něco jako pozitivní stres, který bych definovala spíš jako trému – tedy natěšenost, očekávání, které nás rozrušuje až vzrušuje, tedy ten pocit, než se stane něco pro nás zásadního: státnice, mluvení na veřejnosti, svatba, porod…Rozdíl mezi těmito druhy stresu je především v jeho plánovanosti a neplánovanosti = že budu rodit je ke konci 9tého měsíce dost očekávatelné 🙂

Jednou z cest, jak stres efektivně ventilovat, je VĚDOMÉ DÝCHÁNÍ.

Máte chuť zkusit si vědomě prodýchat tělo, uvolnit se a cítit své tělo takové, jaké je? Mám pro vás stručný návod 🙂  Ideální pozice pro vědomé dýchání a uvolnění nejen těla, ale hlavně mysli je v leže na zádech.

Jak na to?

Pohodlně se položte na záda, pokrčte nohy v kolenou a poté kolena otevřete do pozice diamantu do stran a spojte chodidla. Pokud chcete vnímat vlastní dech, doporučuji začít toto cvičení s dlaněmi na podbřišku, budete mít lepší zpětnou vazbu. Můžete si dát palce do pupíku a vytvořit z dlaní srdíčko. Zkuste se kontrolovaně nadechnout, to znamená, že svou mysl naprosto a jasně soustředíte na nádech. Každá žena má tendenci dýchat do hrudní oblasti, proto nyní prodýcháme břicho a hlavně podbřišek, ve kterém ukrýváme vše, co je pro tělo ženy zásadní. Prsty u rukou jemně tlačte do oblasti nad stydkou kostí, bude se vám lépe kontrolovat vedený nádech. Nadechujte se tak dlouho dokud to půjde, můžete si počítat třeba do osmi – jednoduše řečeno naplňte celé tělo (nejen plíce) vzduchem a potom pomalu vydechujte. Zaměřte se na to, aby byl výdech dvakrát delší než nádech, tedy vydechujete a počítáte do šestnácti.

Budete mít pocit, že už nemáte co vydechovat a to je přesně ta chvíle, která je pro tělo a mysl důležitá: zbavíte se všeho starého, negativního, zahnívajícího a stresujícího. Při dalším nádechu si vizualizujte, že vaše tělo přijímá s novým vzduchem vše krásné, dobré, láskyplné a pozitivní. Díky tomu, že zaměstnáte svůj mozek počítáním a soustředěním se na dech, uvolníte mysl a zklidníte všechny vnitřní pochody.

Vědomě si užívejte dar dechu, skrývá obrovskou schopnost samoléčení!

Chcete víc? Marie Tara – odbornice na automatickou kresbu se věnuje tématu vědomého dýchání, které ovlivní jak tělo tak mysl intenzivně a pravidelně v agentuře Motivace.

Více informací naleznete pod tímto odkazem: VĚDOMÝ DECH S MARIÍ TAROU