Děláme to skoro všechny. Jakmile projdeme kolem zrcadla, zahlédneme svůj odraz ve výloze nebo se chceme vyfotit, automaticky zadržíme dech a zatáhneme břicho co nejvíc dovnitř. Chceme vypadat štíhlejší, pevnější a sebevědomější.
Co kdybych vám ale řekla, že tento nevinný zlozvyk je pro vaše tělo podobně škodlivý jako neustálé nošení příliš těsného korzetu?
Syndrom přesýpacích hodin: daň za krásu
V moderní fyzioterapii se pro chronické zatahování břicha vžil pojem „Sandglass Syndrome“ (syndrom přesýpacích hodin). Když neustále stahujete horní břišní svaly, abyste vytvořily efekt plochého břicha, měníte mechaniku celého svého těla.
Co se pak děje uvnitř?
Proč „ploché“ neznamená „zatažené“
Skutečně funkční a estetické břicho není to, které je nehybně přilepené k páteři. Tajemství plochého břicha tkví v aktivaci, nikoliv v křeči. Rozdíl je jednoduchý:
Srovnejte si pánev
Často máme břicho vypouklé jen proto, že příliš prohýbáme bedra (tzv. kachní zadek). Stačí srovnat stydkou kost s kostrčí do jedné roviny a břicho se opticky „samo“ zatáhne, aniž byste ztratily dech.
Dovolte si dýchat. Mít ploché břicho je fajn, ale mít tělo, které nebolí a může se volně nadechnout, je mnohem víc. Příště, až půjdete kolem zrcadla, zkuste se místo zatahování raději narovnat v ramenou a usmát se. Ten rozdíl v tom, jak vypadáte a jak se cítíte, bude obrovský.
Břicho je věčným tématem nás žen. Proto je o něm nejvíc konzultací. Tady si můžete objednat tu svou ➡ KONZULTACE ⬅ a já vám prozradím, jak se do svého břicha můžete doopravdy zamilovat!